Větroň K-7 navrhl v roce 1957 konstruktér Rudolf Kaiser. Rozhodl se spojit výhody dřevěnného křídla a trupu s kovovou příhradovou konstrukcí potaženou plátnem, který se v provozu osvědčil jako velmi robustní. Celkem vzniklo u firmy Alexander Schleicher v Německu přes 500 těchto cvičných větroňů.
Letové vlastnosti jsou příjemné a nezáludné. Typ se vyznačuje dvoudílným překrytem, díky němuž je zejména z předního sedadla výborný výhled. Pevný hlavní podvozek doplňuje ostuhové kolečko a další pod přídí, které usnadňuje udržování směru při vzletu. Větroň má aerovlekový závěs v přídi a navijákový pod trupem.
"Káčko" je nejenom u nás intenzívně využíváno pro základní výcvik létaní na větroních.
Technická data | |
---|---|
rozpětí | 16 m |
délka | 8,15 m |
nosná plocha | 17,5 m² |
max. vzletová hmotnost | 480 kg |
max. přípustná rychlost | 170 km/h |
max. klouzavost | 1:27 |